Vltava je Vltava (2005)

(Martin, 8.1.2005, 17:13)

I když v době, kdy píšu tenhle zápisek do blogu, úvodní stránka Aviváž clubu stále zve na Vánoční Avibesídku, je tady nový rok a s ním je určitě potřeba myslet na jeho nejvýznamnější událost -- Vodu 2005.

Přivřete oči, představte si potemnělou ložnici se zataženými žaluziemi, vítr pohvizdující skulinami panelů panelového domu a posouchejte, o čem se mi dnes v noci zdálo...

Je červenec, rok 2005.
Odjezd na vodu pro mě nastal úplně neočekávaně. Večer nebo ráno jsem bez rozmyslu naházel věci do batohu -- snad budou všechny. Oproti loňsku je ještě vetší zima, takže hlavně teplý věci, a doufám, že se pořádně oteplí, protože taková teplota na lodi hrozí přimrznutím.

Na nádraží dorazili všichni a během cesty do Budějovic se nic zvláštního nestalo. Jen ve vlaku je větší zima než venku, ale díky nové zimní bundě, kterou jsem přibalil, to není problém. No a pak zběžná prohlídka batohu odhalila, že mi díky rychlému balení chybí veškeré spodní prádlo a taky šortky. To první podle Štěpána není problém ("Snad každej vystačí s tím, co má na sobě, ne?"), to druhé problém není podle mě. Jane s Řepkou navrhují oblečení koupit v Budějovicích u Ťamanů, což je cool nápad -- kdybych se ve městě zdržel, přijedu dalším vlakem. Skoro všem se chce jít do města a příjezd pozdějším vlakem jim nevadí, ale trochu v tom tuším snahu mluvit mi do výběru oblečení :)

Příjezd do Českých Budějovic šokuje novým (přesunutým?) nádražím. S chlapci pod Štěpánovým vedením nedisciplinovaně běžíme přes koleje -- a že jich tu je požehnaně! Snad dvacet párů kolejí se táhne na obě strany a svádí k závodům tam... a zase zpátky... jenom na ty vlaky je pořeba dávat pozor. Dva nebo tři se nám vyhnou v poslední chvíli a strojvůdci vyklonění z okének za námi utrousí ostřejší slovo. Radeckovi je líto, že žádnému nemůže odpovědět  "My nejsme žádní po-trati, my jsme vodáci!" a Štěpán dodává "... z Brna!".

Studené pivo v restauraci u nádraží v zimě moc nejede, takže se odebíráme dál do města, které silně připomíná slatinské sídliště. Navíc před naším příjezdem sprchlo a promptně přimrzlo, takže ulice naopak připomínají nakloněné kluziště, po kterých se jeden za druhým vydáváme vstříc dalším a dalším pádům...

Je leden, rok 2005, půl dvanácté ráno (dopoledne). Asi jsem zase zaspal.
Snář Anny Novákové ze Lhoty mi s výkladem snu moc nepomohl, takže bych si dovolil nabídnout dvě vysvětlení:
1. bude to stejně jako v tom snu. Zima jak sviňa, Vltava zamrzlá, někdo něco důležitýho zapomene doma.
2. bude to opak toho snu. To znamená, že nejhorší jsem už vyžral, ve skutečnosti bude pařák jak blázen.

Ze závěru snu si matně vzpomínám, že Štěpán nastoupil do špatnýho vlaku -- tomu bych věřil v obou případech.

A nebo je tu ještě třetí možnost (o které se mluvilo loni ve vlaku): pojede se na nějakou zahraniční řeku. Hron, Séna, Amazonka, Nil,... ale Vltava je Vltava :)