Vltava 2004 - z Bářina deníčku

(Bára, 30.7.2006, 23:04)

PONDĚLÍ 12.7.2004
7:17 - Kvůli Štěpánovi jsme přijeli pozdě a Pepe nám nekoupil lístky na vlak.
8:34 - Pepe začal hrát na kytaru a Martin mi sdělil, že kromě devíti plechovek piva sebou nemá vůbec nic k jídlu.
13:51 - Úspěšně jsme (tak tak, protože Pepe se rozohnil na Trojou) zvládli přestup v Rybníce. Je zajímavé, že když jedeme ve vlaku, tak je venku relativně hezky, zato když přestupujeme, tak prší.
17:13 - Provedli jsme obrovský nákup v místním nákupním středisku Jednota. Taky jsme navštívili zdejší pamětihodnost - klášter. Přinutila jsem Martina vyfotit Vyšebrodský oltář, který ale určitě není dílem Mistra Vyšebrodského oltáře, protože je barokní.
18:50 - My normální jdem spát a Pepe s Bárou jdou běhat.
20:10 - Děti se hromadně vydaly na hráz, což je (jak později zjistily) zakázáno a tak na ně někdo zavolal policajty. Kromě toho tady všude voní jídlo a nikdo se nehlásí že by šel do hospody.
21:18 - Zašívala jsem deseticentimetrovou díru v Martinových maskáčích. Myslím, že zbytek vody už by měl být v pohodě :).
Marťas čeká až si napíšu, že nedal baterky do baterky a že jsem zvědavá, jak to budem po tmě hledat. Taky si mám napsat, že mě donutil nevzít si vařič a tak jsme teď jediní, kdo ho nemá a kdo má hlad.

 

ÚTERÝ 13.7.2004
8:11 - To byla veselá noc. Před třetí se mi řev ozývající se z vedlejšího tábora stal nesnesitelným, tak jsem na ně začala řvát taky. Pánové ale:
1)nebyli venku jak jsem předpokládala, nýbrž ve stanu a
2)řvali tak, že v tom jejich můj řev zanikl a tak řvali dál. Nicméně když jsem se chystala vylézt ven, předběhl mě Martin, neodhadl vzdálenost, zakopl o jejich stanovou tyčku, čímž na ně stan shodil a začal do nich kopat a řvát ať zmlknou nebo bude zle. Poté se odešel uklidnit a pánové nabrali druhý dech, takže se z jejich stanu (už o poznání tišeji), ozývalo: ty vole proč do nás kopal, sám by si na nás netroufnul...a něco o dialektu ukrajinské opice :).
Ráno jsem od Pepeho zjistila, že pánové začali v 5 nanovo. Ve 4 taky volal Štěpán že autobus prostě nejede a že se tudíž uvidíme až v Branné. Začalo pršet.
9:09 - Prší. Ve třičtvrtě na deset máme nástup v půjčovně lodí.
11:30 - Není možná. Jsme na vodě a někdy i z nebe nepadá voda. Přežili jsme první jez a míříme k druhému. Rozjela se fotoakce a meruňka a soulodíme s druhým raftem. To to na rozdíl o d nás vychytali; mají noviny, knihy a karty.
12:23 - U VEVEREK - Narazili jsme na kámen, což mělo za následek, že Martin zůstal trosečníkem uprostřed řeky a já se ho jala zachraňovat. On řval na mě ať toho nechám že počká na další raft a já řvala na něj ať jde za náma. Jsem zvědavá kdy, a hlavně jak, si usuším oblečení.
13:34 - ROŽMBERK - Někdy nejen že neprší, ale dokonce se roztrhly mraky a svítí slunko. Pepe nahlásil že do Branné přijedeme ve tři a teď musí volat do Inge že přijedeme o půl páté. Zase se zatáhlo.
14:42 - Sedíme v hospodě u Martina a za hodinu a třičtvrtě máme být v Branné, která je odsud ještě 10 kilometrů.
17:05 - Již jsme dorazili do Branné. Téměř v cílové rovince jsme skoro všechny naše lodě předjeli a dorazili jako třetí nebo čtvrtí. Taky jsme konečně potkali pořádné vodáky s citronovou Finlandií. A taky dorazili Štěpán s Radkem, notně posílení aviviáží.
18:46 - Na zítřek máme objednány 4 rohlíky a 3 koblížky s marmeládou. A taky nám Štětka dovezl avitrička. Šla jsem si do umývárny umýt nohy, ale vzhledem že cesta k ní vypadá jako slepé, hodně mělké a bahnité rameno Vltavy, nevím jestli to má valnou cenu. Za chvíli se razí do hospody a nejvtipnější na tom je, že se tam jde přes brod. Zpátky taky.
20:20 - U FÍKA - Nechápu jak se Pepe ve svém stavu dostal přes brod, natož jak může ladit kytaru.
20:45 - Mě se líbí, jak měli všichni plnou hubu toho jak "u Fíka budou nehorázně chlastat...tam maj až do rána" a teď se tváří chcíple.
22:11 - Martin spí, Štěpán hrozně falešnou houká u Sov v mazutu a Bára, Bára a Jane se ztratily.
23:22 - Museli jsme narychlo opustit Fíka, jelikož se Pepe znelíbil panu hostinskému a Štěpán mrštil krýglem na druhou stranu místnosti, kde jsem shodou okolností seděla já. Nějakým záhadným způsobem se nám bez úhony podařilo se dostat zpět přes brod a nyní sedíme v kempu a Štěpán s totálně zkárovaným Pepem ladí kytary.
23:47 - Na to kolik mají Štětka s Pepem promile slaví docela úspěch, jelikož dokázali rozezpívat celou hospodu.
0:44 - Bála jsem se jít spát, protože jsem se obávala, že by do stanu byl slyšet ten bordel z hospody. Tak ten sice slyšet není, ale i kdyby byl, tak gympláci ho hravě zastíní, neboť si vedle udělali párty. Aspoň že neječí jak ti Cajzli včera v Brodě.
0:52 - Výborně. Naproti začali zpívat a přišel zbytek z hospody a rozhodli se u Brťase a Pepeho uspořádat večírek. Zbytek našeho tábora se zase pravděpodobně rozhodl řešit své soukromé problémy. Bohužel veřejně a tak aby to slyšelo co nejvíce spolutáborníků.
1:18 - Na protější straně vyměnili sborový zpěv za chrápání jedince a nejhlasitější konverzace v našem táboře spočívá na vyměňování nadávek mezi Brťasem a Radkem. Kromě toho jsem už nevydržela tu kosu a uznala, že ani v mém spacáku se nedá spát jen v tričku a navlékla na sebe dekovku a šusťáky. Už nikdy si při balení krosny neřeknu, že brát sebou teplé ponožky v létě je blbost.

 

STŘEDA 14.7.2004
10:34 - Místo Brťase a Pepeho s náma jedou na raftu Štěpán s Radkem. Máme se na co těšit.
11:00 - Vychytala jsem místo mořské panny a teď jsem ztělěsněním Radkových představ, protože polosedím a pololežím směrem k posádce. Kromě toho soulodíme s dalšími rafty, které kromě lidí obsahují také karty, kytaru a kakao.
11:44 - Martin a Štěpán si hrajou na gondoliéry, Jane s Radkem klečí a tak jsou jen poloviční a kromě toho jsme najeli na šutr a Štěpán ve snaze nás zachránit vlezl do vody a otočil nás o 360°. Ještě je zajímavé, že oba dva další rafty soulodí a jen driftujou a všechno projedou v pohodě, kdežto tady se pádluje a berem každej šutr ve Vltavě kterej za to stojí.
14:09 - To snad není pravda. My už jsme v kempu ještě k tomu pravděpodobně jako první.
16:02 - Zase se cítím jako lidská bytost. Po půlhodinové frontě na sprchu. Chystáme se do obchodu a na chvilinku vysvitlo sluníčko, takže se Martin jal po našem stanu rozvěšovat své oděvy ze včerejšího koupání.
17:32 - Martin už má skoro suchou košili a ponožky a nefunguje pánská sprcha. O půl 7 máme sraz a razíme do města za kulturou.
21:00 - Sedíme v pivovarské pivnici pivovaru Eggenberg a s Pepem jsme si dali napůl svíčkovou se třema knedlíkama a byla hrozně dobrá.
23:55 - Radek válí sudy na zámeckém mostě (a vypadá jako houmlesák) a Pepe chce neustále skládat živé obrazy. Taky jsme viděli přes bránu konec Tří mušketýrů na točně. Máme šanci, že se tam zítra dostaneme na schody.
0:49 - Příchod do kempu. Odolali jsme všem hospodským nástrahám a se Štěpánem si pěkně popovídali pod deštníkem, neboť opět začalo pršet.

 

ČTVRTEK 15.7.2004
9:29 - Zůstáváme v Krumlově a v kempu neteče voda.
9:36 - Táborem se šíří fáma, že už teče voda.
9:55 - Volala mi maminka a říkala, že do Zlaté koruny rozhodně jezdit nemáme, protože je tam hrozná zima. Neprojevila vůbec žádné nadšení z toho, že večer jdeme do divadla.
12:23 - S holkama jsme konečně spáchaly tzv. bárafotku a rozhodly jsme se, že po vodě bude Avodapárty. Štěpán s Pepem ukecali slevněné vstupné a tak jdeme do KOH-I-NOOR dolu.
15:14 - Absolvovali jsme veselou prohlídku dole v dole s ještě veselejším průvodcem. Všichni furt mluví jen o svíčkové.
15:47 - Ještě bych měla dodat, že jsme při prohlídce na sobě měli úžasné sexy mundůry (děvčátka červené, kluci modré) s holínkama a helmama se svítilnama. Potkali jsme bankomat, takže si konečně můžu dát celou porci svíčkové.
19:15 - Pepe vyrazil stát frontu na lístky do divadla a začalo pršet.
21:39 - Sedíme na točně na schodech a Štěpán s Radkem si drze sedli na normální sedadla. Doufám, že je brzo vyhodí.
1:00 - Nechodit na dramatizace oblíbených knih!
Martin se rozhodl umýt moji špinavou a trochu mokrou karimatku. Takže večer to je vodou nasáklá karimatka a ráno to bude vodou nasáklý stan, karimatka, spacák a Martin.

 

PÁTEK 16.7.2004
9:34 - Kromě toho, že za půl hodiny vyrážíme mě nenapadá co sem napsat.
Popřáli jsme Štěpánovi k narozeninám. Dostal Alpu, červený sprej na vlasy, vonědlo na záchod a od holek dort v ešusu.
12:19 - Máme za sebou krumlovské jezy, výměnu lodě a déšť. Při sjíždění jezů umíme s Martinem bezvdně nabírat vodu a ještě lépe ji pak vylívat.
13:27 - Soulodili jsme ještě s Jane a Bárou s někým, kdo měl sebou basu piv. Strašně se těším až se najím.
14:14 - Velká přestávka na Marině. Jsme tu už tři vydry a čekáme na zbytek. Je tu strašně moc němčourů.
15:44 - Pauza tentokrát u Staročeských placek. Kam přijedeme, tam se rojí Maďaři se Slovákama ve žlutých tričkách.
18:57 - Opět se cítím jako člověk. Mám umyté vlásky, prádlo se suší, svítí sluníčko. Martin si dal u Staročeských placek dvě piva a pak půlku cesty do Koruny vyřvával za mohutného podporování ostatních "když se nadrbám" na melodii písně "když se načančám". Večer jdeme zase do divadla a Bára s Pepem jdou běhat.
20:55 - V hospodě na hřišti jsme si dali guklášek a moravského vrabce a sotva jsme se vrátlili do tábora, tak Štěpán pronesl že zrovna jde do hospody. Změna, na Hamleta v kláštěře se nejde.
22:24 - Zase sedíme v hospodě na hřišti a Martin všechny baví fotkou Good awards. Bára chce hrát šipky a tvrdí, že ale určitě prohaje, neboť má "nehorázný štěstí v lásce".
23:37 - Přesunuli jsme se do hospody v kempu, obsadili jeden hrozně špinavej, ale prázdnej stůl a vedle sedí nějaká parta co se snaží zpívat a má kytaristu který hraje tak, že všechny písně zní stejně. Martin mě nutí pít vichr z hor.
23:56 - Pepe doladil a předvedl menší divadýlko po Pasáku krav, až se z okolí ozalo "konečně někdo kdo umí".
0:15 - Pepe už má prvního vážného fanouška, který byl tak unešen z interpretace Kaťuši, že mu přinesl vichr z hor.
0:47 - Pepe se Štěpánem mají nový doprovod na foukací harmoniku, ale pravděpodobně propadají sentimentu, neboť hrají písně jako Panenka či Ovečka.
0:51 - Bára se rozhodla, že tu má flétnu.
1:13 - Zavřeli stánek s občerstvením a Brťasovy alternativní fanty už moc nezbývá.
1:24 - Na řadu přišel Sbor dobrovolných hasičů. Kluci se blejskli a dali dohromady 18 slok.
2:39 - Go to bed.
2:54 - Nerozumím tomu, co vždycky v noci nějaké kretény (tentokrát z našeho tábora) nutí vyřvávat na lesy "my jsme potichu, my neřveme".

 

SOBOTA 17.7.2004
9:03 - Já to fakt nechápu. Pepe se v noci ještě aspoň půl hodiny vybavoval s gymplákama (asi aby nemohli spát i ostatní), ale vzhůru byl jako první.
NĚKDY NĚKDE NA VODĚ - Málem jsme si vezli věci sebou po vodě, páč auto do Boršova už odjelo. Krom toho se Štěpán, Brťas a pár gympláků rozhodlo, že pojedou domů už dnes, tudíž na vodu vyráží jen 5 vyder a 1 raft. V 5 odpoledne máme být v Boršově a vracet lodě, tak jsem zvědavá, jak to ten raft stihne...vzhledem k tomu, že vyjíždí jako poslední.
12:28 - Přestávka u dalších staročeských placek. Prý jsme 5 kiláků od Koruny. Mají tu záchody rozdělené pro háčky a zadáky a docela zásobené občerstvení.
13:11 - Zastávka na Dívčím kameni. Dohnali jsme kluky před námi a zjistili, že už máme půl cesty za sebou.
14:00 - Konečně driftujeme a soulodíme s holkama a s Ťápošem. Naštěstí jsou tu všude peřeje (a taky hafo kamenů) a máme Martina zadáka, který to všechno řídí
A hele, hospoda...
14:16 - Hospoda se jmenuje Pazděraz, je tu permanentně obsazen dámský záchod a jídelní lístek slibuje chilli con carne, které ovšem nemají a tak jsme si museli dát guášovou polívku. Zase tu jsou Maďaři.
16:13 - Zastavili jsme se zaplavat si v řece a přesto pořád vedeme. Do Boršova dva kiláky a jsem zvědavá, kdy dorazí raft.
17:07 - Hurá, hurá, hurá! Taktak jsme dorazili do vracovny lodí. Věci nám přivezou v 6 do kempu, tak se jdem asi koupat.
17:39 - Sedíme v hospůdce s jídelním lístkem v ruce a chce se nám spát. Pepe má pro jistotu úplně vypnutý telefon.
18:09 - Pepe a spol. na obzoru.
18:48 - Kolem hosopd jelo auto Inge s našimi věcmi a tak Pepe nechal Pivo pivem, naskočil a odfrčel do kempu. V závěsu za ním jsme se, ale pěšky, vypravili my s Marinem, Bárou B a Petrou. Problém je v tom, že věci tu jsou, Pepe však nikoliv. Správa kempu tvrdí, že auto přijelo, vyložilo věci a zase odjelo, ale nikdo z něj nevystoupil.
19:45 - Postavili jsme si stany na nejzazším místě kempu. Náš stan stojí zády k ostatním a vchodem k řece a Martin obchází kolem a na všechno a na všechny šplíchá OFF.
21:25 - Martin se nemůže hýbat a připadá si jako důchodce, takže já si připadám jako zaměstnanec v domově důchodců. Mají tady supr sprchu jen za zálohu na klíč a taky dětský tábor. Už tu chybí jen Maďaři.

 

NEDĚLE 18.7.2004
8:02 - Již hodinu jsme s Martinem a Urikem vzhůru a už hodinu chcípáme vedrem.
10:36 - Už nikdy nebude pršet!
Holky se vydaly na nákup a já do vody pozorovat ryby. Musím ocenit Martina, že mě přinutil postavit stan vchodem na jih a také na druhou stranu, než kde sídlí zbytek výpravy. Páč teď jsme si otevřeli i zadní stranu, dovnitř nám nesvítí slunko anóbrž nám příbytkem proudí vzduch a můžeme komunikovat se světem.
11:12 - Podařilo se mi zpacifikovat všechny svoje věci do jedné krosny. Za chvíli razíme do hospůdky a tak se musím jít ještě vyčvachtat do Vltavy.
12:03 - Otestovali jsme druhou hospodu, už mám objednanou koprovku.
12:38 - Ty hovada zas nedorazili! Jak se něco domlouvá s Urikem (viz třeba včerejší zavazadla), tak si před to člověk musí dát velké NE. Razíme na nádraží sami.
14:14 - Náš rychlík má čtvrt hodiny zpoždění.
Padl návrh, aby dva lidi bez krosen rychle vběhli do vlaku a bleskově obsadili dvě kupé. Pepe vybral mě s Bárou B a zinscenoval zkoušku ve vlaku stojícím na druhé koleji. Na druhý pokus mám 10 vteřin na obsazení prázdného kupé.
14:41 - Tak strategie byla vymyšlena opravdu skvěle, já s Bárou B s malými zavazadly jsme měly stanoviště asi 20 a mezi námi se v pravidelných intervalech už s krosnami na zádech rozestavil zbytek. Problém byl v tom, že vchod do vlaku se ode mě zastavil asi tak 10 metrů a v té mezeře stálo dalších 10 lidí kteří taky chtěli nastupovat. Urik a spol se začali cpát do úplně jiného vagónu a hlavně, tenhle vlak neměl kupé, na které byla strategie zaměřena.

HOLKY: My jsme píchaly kolík mnohem dřív než vy.
BRŤAS: Já jsem to měl postavený mnohem dřív než vy.

PEPE: Brťas! Tys ten stan zapnul? Já nemůžu dovnitř.

PEPE: Měli tam klavír, ale nemohl jsem najít C-dur, tak jsem šel pryč.

PEPE: Já mám ohlašovací povinnost. Já vás nahlásím!